Jaká je aktuální situace

Brno má jedinečnou výsadu mezi evropskými městy srovnatelné velikosti. Leží na křížení dvou transevropských dopravních koridorů. Zdroj: europointbrno.cz

Přestože již v 90. letech proběhlo důkladné porovnání variant přestavby železničního uzlu Brno (srovnávalo se 16 variant), probíhá nyní po nekonečných obstrukcích zelených1 nové porovnávání. Toto nové porovnávání běží od roku 2012 a organizuje jej Správa železniční dopravní cesty.

V roce 2012 se začalo zadáním studie Dopracování variant železničního uzlu Brno (zhotovitelem byla společnost IKP Consulting). Tato studie byla dokončena v roce 2014 a je volně ke stažení na internetu. Smyslem této studie bylo dopracovat dvě základní varianty nového železničního uzlu na srovnatelnou úroveň.

Na studii Dopracování variant železničního uzlu Brno navázalo zpracovávání Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. Zpracovávání studie proveditelnosti začalo v roce 2015. Dokončena má být 10. 10. 2017. Studie proveditelnosti je v celém procesu srovnávání variant klíčový dokument (blíže ke studii proveditelnosti v článku K čemu je studie proveditelnosti a co obsahuje).

K dokončené studii proveditelnosti se budou vyjadřovat různé instituce. Mimo jiné i město Brno. Přestože vyjádření města Brna bude formálně rovnocenné s vyjádřeními ostatních institucí, bude ve skutečnosti jedno z nejpodstatnějších. Je to totiž právě město Brno, kde se má přestavba železničního uzlu odehrát. Z uvedených důvodů chceme, aby náš spolek Brno+ byl formulace stanoviska města Brna účasten.

Nelze zapomenout ani na důležité usnesení Vlády ČR č. 525 ze dne 1. 7. 2015, kterým Vláda ČR aktualizovala své usnesení č. 457 ze dne 6. 5. 2002. Klíčová je část II tohoto usnesení, která zní:

Vláda ČR souhlasí se zpracováním Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, podle níž Ministerstvo dopravy rozhodne o výsledné variantě přestavby železničního uzlu Brno.

Projektu nového železničního uzlu pro Brno je tedy věnována pozornost i na Vládní úrovni. Není divu. Brno leží na křížení dvou hlavních koridorů – Baltsko-jadranského koridoru, vedoucího z polských přístavů přes střední Evropu do přístavů v Itálii a Slovinsku, a Východního a východostředomořského koridoru, vedoucího ze severoněmeckých přístavů do východního Středomoří. Aby této své pozici dostálo, je nezbytné, aby v co nejkratším čase došlo k přestavbě brněnského železničního uzlu.

Na konci celého procesu rozhodování o variantě nového železničního uzlu Brno bude rozhodnutí tzv. Centrální komise Ministerstva dopravy. Avšak ani výběr varianty Centrální komisí Ministerstva dopravy neznamená realizaci stavby. Bude potřeba zpracovat projektové dokumentace, získat územní rozhodnutí a stavební povolení. To budou, bohužel, avšak s velmi vysokou pravděpodobností, provázet další a další útoky zelených. Teprve potom, bude-li zajištěno financování stavby, může dojít k realizaci.

Mnohé se lze dovědět také ze záznamu debaty z cyklu Masarykovy debaty, která dne 16. 5. 2016 v souvislosti s referendem konaným v roce 2016 proběhla v sále Břetislava Bakaly. Náš komentář k této debatě si můžete přečíst v článku Videozáznam z debatního střetu k žel. uzlu a referendu. Videozáznam:

Porovnání variant z let 1990 až 1992

První porevoluční porovnávání proběhlo již v letech 1990 až 1992. Bylo to porovnání velmi důkladné, nestranné a ničím nezatížené. Porovnáváno bylo 16 variant, což jistě není malý počet. Do užšího výběru postoupily 4 varianty. Vítěznou variantou byl nový železniční uzel s nádražím u řeky Svratky, dříve tzv. „odsunuté“ nádraží, dnes varianta Řeka.

První porevoluční porovnávání proběhlo v letech 1990 až 1992. Bylo to porovnání velmi důkladné a ničím nezatížené. Porovnáváno bylo 16 variant. Do užšího výběru postoupily 4 varianty. Vítěznou variantou byl nový železniční uzel s nádražím u řeky Svratky, dříve tzv. „odsunuté“ nádraží, dnes varianta Řeka. Zdroj: článek J. Dokoupila, M. Babiče a F. Mráze, který vyšel v roce 2015 v časopise Stavebnictví.

Mezi porovnávanými variantami tehdy byly i varianty dnes prosazované zelenými. Přesto zvítězila varianta Řeka. Právě tento zcela svobodný, nestranný a důkladný porovnávací proces z let 1990 až 1992 byl a je důvodem dlouholetého příklonu samospráv a státu k variantě Řeka. Zelení rádi tvrdí, že jsou to naopak podivné zájmy betonové lobby, tajemných vlastníků pozemků v Jižním centru a kdo ví, koho ještě… Dávat tyto zájmy do souvislosti s tímto porovnávacím procesem z let 1990 až 1992 je však holý nesmysl, anebo, lépe řečeno, účelová lež.


Poznámky pod čarou:

  1. Ptáte se, kdo jsou to vlastně ti zelení? Jsou to zelené neziskovky, které se často vyznačují tím, že šikovně využívají různé dotační peníze a otázku ochrany životního prostředí politizují a zneužívají k prosazování široké neomarxistické agendy. Jsou to také některé další organizace a především jejich politické rameno – Strana zelených. Tuto netransparentní síť organizací a politiků zneužívajících ochranu životního prostředí k čerpání dotačních peněz a prosazování svých zájmů nazýváme zelení.