Proč potřebujeme nový železniční uzel

Přestavba železničního uzlu Brno je v současné době snad nejvýznamnějším dopravním investičním projektem státu na území města Brna. Nejde v něm pouze o výstavbu nového nádraží, ale o komplexní změnu v železniční soustavě na značné části území města Brna. Důvody pro přestavbu železničního uzlu Brno najdete zde. Ačkoli se často otázka brněnského železničního uzlu a jeho přestavby zjednodušuje na otázku polohy nádraží, je třeba mít na paměti, že jde o problém mnohem širší.

Vizualizace z vítězného návrhu zástavby tzv. Jižního centra ve variantě nového železničního s nádražím u řeky Svratky. Na obrázku využití dodnes využívaného historického viaduktu. Zdroj: studie Sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura Architekti Lausanne – Brno.

Jsou dvě systémově odlišné možnosti, jak problém přestavby železničního uzlu řešit. Jejich nevýraznějším znakem je nová poloha nového osobního nádraží. Dnes se sledují dvě varianty: varianta Řeka (dříve tzv. odsunutá, která předpokládá nové nádraží u řeky Svratky v místě dnešního nádraží Brno-dolní) a varianta Petrov (dříve poněkud manipulativně nazývaná jako „v centru“, která předpokládá nové nádraží pod Petrovskou katedrálou v místě tzv. Malé Ameriky). Je třeba zdůraznit, že obě varianty znamenají posun hlavního nádraží, jedna o cca 800 metrů (Řeka), druhá o cca 300 metrů (Petrov). Ani v jednom případě se tedy nejedná o zachování stávajícího nádraží. Vedle těchto dvou variant existuje ještě tzv. nulová varianta, která by však pro Brno byla katastrofou, a o přestavbu železničního uzlu v podstatě nejde. O všech těchto variantách více na oficiálních stránkách projektu brněnského přestavby železničního uzlu1.

Pokud bude realizována pouze nulová varianta, tedy pokud nedojde k přestavbě železničního uzlu v jedné ze dvou možných variant, pak:

  • nebudou vysokorychlostní vlaky zajíždět na hlavní nádraží, pokud vůbec budou Brnem jezdit;
  • nabídka regionálních vlakových spojů nebude dále rozšiřována;
  • Brno postupně zmizí z mapy evropských dopravních tras (nyní Brnem procházejí dva transevropské dopravní koridory2, což je unikátní).

Přestavbu železničního uzlu Brno tedy potřebujeme proto, aby mohla být rozšiřována nabídka železničních spojů (tj. vyřešen kapacitní problém dnešního uzlu, který je se současným hlavním nádražím neřešitelný) a aby Brno mohlo být napojeno na vysokorychlostní tratě, které jsou budoucností železniční dopravy. Jen nulová varianta by našemu městu zbyla tehdy, pokud by si zelení3 prosadili svou. Nedopusťme to!

Dne 30. 5. 2016 představilo politické hnutí ANO svou vlastní variantu přestavby železničního uzlu Brno. Jde o řešení nereálné, urbanisticky a dopravně špatné a extrémně nákladné. Více v tiskové zprávě Brno+ k tomuto návrhu brněnského ANO.

Chcete-li vědět víc

Zajímá-li Vás projekt přestavby železničního uzlu více, zde jsou některé užitečné texty a odkazy:

Veškeré výstupy spolku Brno+ k přestavbě železničního uzlu Brno najdete pod tímto odkazem.

S projektem přestavby železničního uzlu Brno úzce souvisí zástavba tzv. Jižního centra, tj. území mezi dnešní železnicí vedoucí k dnešnímu nádraží a budoucím nádražím u řeky Svratky (v místě nádraží Brno-dolní). Veškeré výstupy spolku Brno+ k problematice Jižního centra najdete pod tímto odkazem.

Urbanistické soutěže města na zástavbu Jižního centra pro obě varianty

Město Brno v roce 2015 a 2016 hledalo, resp. aktualizovalo koncepce urbanizace Jižního centra pro jednotlivé varianty přestavby železničního uzlu Brno. Jinak řečeno, město pořídilo aktualizace plánu zástavby tohoto klíčového rozvojového území ležícího v cenné centrální části Brna.

Panoramatický snímek Jižního centra pořízený ze střechy AZ Tower. Ani tento snímek však nezabírá Jižní centrum celé. Je vidět, jak obrovské území v centrální části Brna zůstává ležet ladem. Je také vidět, jak velké území by se navíc uvolnilo, pokud by přestavba železničního uzlu proběhla ve variantě Řeka. Zhruba lze říci, že by zůstalo pouze kolejiště v pravé horní části snímku, na kterém je vidět odstavený vínově červený nákladní vlak (jde o dnešní nádraží Brno-dolní užívané pro nákladní přepravu a při občasných výlukách na hlavním nádraží). Ostatní kolejiště na snímku by byla zrušena a uvolnila prostor pro rozvoj města.

V roce 2015 proto vypsalo „Veřejnou otevřenou anonymní dvoukolovou urbanistickou projektovou soutěž dle ČKA (ve spolupráci s ČKAIT) na řešení nové městské čtvrti tzv. Jižního centra ve variantě nádraží pod Petrovem“4. V únoru  2016 zadalo sedmi renomovaným architektonickým kancelářím (jejich přehled najdete v tiskové zprávě města) aktualizaci urbanistického řešení Jižního centra ve variantě s novým nádražím u řeky Svratky, tj. pro variantu Řeka5.

Z těchto procesů vyšly dva vítězné návrhy – jeden pro variantu Petrov (autoři UNIT Architekti), jeden pro variantu Řeka (autoři prof. Koleček a arch. Jura ze sdružení Archhitekti Lausanne – Brno). Oba vítězné návrhy si můžete v detailech prohlédnout zde na stránkách města.

Nutno však poznamenat, že oba vítězné návrhy jsou sice vizuálně atraktivní a v mnohém přínosné, ale při jejich zpracování nebyly prověřeny všechny okolnosti, které by při realizaci být prověřeny musely. Je proto nezbytné je brát s určitou rezervou.


Poznámky pod čarou:

  1. Město Brno projekt přestavby železničního uzlu marketingově nazývá „Europoint Brno“.
  2. Jedná se o tyto transevropské koridory: Baltsko-jadranský koridor, vedoucího z polských přístavů přes střední Evropu do přístavů v Itálii a Slovinsku, a Východní a východostředomořský koridor, vedoucí ze severoněmeckých přístavů do východního Středomoří. Mapa těchto koridorů je uvedena v článku Jaká je aktuální situace.
  3. Ptáte se, kdo jsou to vlastně ti zelení? Jsou to zelené neziskovky, které se často vyznačují tím, že šikovně využívají různé dotační peníze a otázku ochrany životního prostředí politizují a zneužívají k prosazování široké neomarxistické agendy. Jsou to také některé další organizace a především jejich politické rameno – Strana zelených. Tuto netransparentní síť organizací a politiků zneužívajících ochranu životního prostředí k čerpání dotačních peněz a prosazování svých zájmů nazýváme zelení.
  4. Naše stanovisko k této urbanistické soutěži za více než 8 mil. Kč si můžete přečíst například v článku Přímý útok vedení města na přípravu přestavby železničního uzlu Brno.
  5. V tomto případě nešlo o urbanistickou soutěž v pravém slova smyslu. Soutěž proběhla tak, že rada města Brna zadala sedmi architektonickým kancelářím zpracování studie zástavby Jižního centra pro případ, že nové nádraží bude u řeky Svratky. Následně komise, jejímž členem byl i předseda Brno+, tyto studie vyhodnotila a sestavila jejich pořadí. Naše stanovisko k této soutěži si můžete přečíst v článku Brno+ vítá aktualizaci řešení Jižního centra pro Nádraží u řeky.